jsem malý hyperpunk snail: žvásty +++ povídky +++ milovaní

6.kapitola, Sežrat Lilek Brambor

30. ledna 2009 v 12:08 | Zubatá |  Haf je mocné


Každopádně jsem se snažila To mi nemůžete vyčíst :D. Není moc dlouhá, trochu o ničem.


6.kapitola - Sežrat Lilek Brambor


Jakmile jsem se dostala s Lily do Společenky, už se za náma hnala McGonagallová. Samym úlekem jsem chtěla začít zdrhat, ale Lilek mě držel jak mrtvýho brouka. Kde ta holka bere bicepsosaury?! Snad nechodí do posilky...
Mc si zjednala klid a zdělila nám, že pan ředitel má spousty starostí s banánovým banditou a že nám v tom frmolu zapomněl sdělit jednu podstatnou věc. A to fakt, že do dvou hodin se máme připravit na výlet do Prasinek, budeme si shánět šaty na svatbu, nemůžeme přeci přijít ve svých běžných uniformách. Mě to teda přijde jako blbost. Zbytečný utrácení. Ty šaty si na sebe podruhý určitě nevezmu. Takže to bude chtít nějaký jednoduchý. Taky bych si je mohla ušít. To je nápad!

,,Lííl! Pocéém!"

,,Co se ti stalo?"

,,S čim? Jsem normální jako vždy a všude."

,,Máš špinavej nos. Uka, ti to očistim." hnala se na mě s kapesníkem. Teď jen doufat, že ho předtim nepoužila.

,,Dík. Ale víš na co jsem myslela?"

,,Ne, nevim... Dělej, vyklop to. Stejně by mě zajímalo, jak se ti ocitlo rajče na nose," dumala Lily a hlava jí vrčela pochodovejma myšlenkma.

,,Nejim rajčata, to snad víš. Určitě to tam nastražil nějakej blbeček."

,,Ale jak se ti dostal na nos? Kravina tohlencto..."

,,Měl takovýty kleštičky na odpadky a když jsem se cpala a nedávala pozor... PUF!" snažila jsem se definovat svojí teorii.

,,Počkat, počkat. Proč by si bral kleštičky? A kde by je vzal? To je mudlovský, ne?"

Tohle do mě uhodilo jak blesk. Veškerý přemejšlení šlo do kopru a moje skvostná teorie se zhroutila jak domeček z karet. Tohle nepřežiju.

,,Neber si to tak osobně, Iss." Teď si to chce Brambor Lilkovitej vyžehlit. Ale já jí dám, kazit mi teorii. A ještě mi řikat Iss! Fuj! Měla by se stydět.

..Momentálně jsem uražená, vzkazy můžete nechat na recepci," odešla jsem do pokoje pro věci nezbytné ku koupi šatů.
Po chvíli mého chaotického běhu na sto metrů po pokoji vykopla dveře Lily s výrazem bejka. Mustanga. A takovejch těch zvářat divokých, mmm, možná jsem trochu v háji.

,,Já se ti snažila pomoct! Zrádkyně! Odteďka už s tebou nepromluvim ani slovo! Neka s tebou!" křičela a křičela a křičela...

,,Dobře," pípla jsem a snažila se růst do země.

,,Jenom dobře?! Tak jednom stupidní dobře mi na to řekneš? Myslela jsem, že máš na víc!" sedla si na postel, zatáhla závěs a já jen mohla odhadovat, jestli štrachá v kufru nebo v nočnim stolku. A jo, přehnala to ona. Ne já. Vůbec. Nemyslitelné. Takže se omlouvat nehodlám. Chtěla vykopat válečný boty, má to mít. A snažila jsem se na důkaz svejch slov dozavázat ty příšerně vysoký glády od úchylnýho otce, posedlýho válkou - prej glády vypadaj jak gestapácký holinky. Vážně je hrozně ráda nosim.

***

Víte, co jsem viděla? O co, že ne! Jsem z toho celá v depresi. Všechno na mě zase padá, mám chuť všechno zbořit a jít plavat do La manch. To mi nemohla udělat! On přeci taky ne!
Zalezla jsem na záchodky U tří košťat a v kabince bulela. Brečela, slzela, chcaly mi oči.
Ten pan Dokonalý, Remus, dovolil Lil, aby s ním šla. Evanska to určitě udělala proto, že ví, jak mocně jsem Remem posedlá. Ode dneška jí budu nenávidět, jsem plně rozhodnutá.
Umyla jsem si obličej, upravila se, páč jinak bych nemohla mezi lidi, a šla na bar pro máslový ležák. Koukal na mě takovej pěknej stoleček, tudíž jsem k němu hned kecla na židli.
Usrkávala jsem ležák, ale samozřejmě, že jakmile se otevřely dveře a v nich Rem s paní důležitou, vyprskla jsem všechno na stůl. Schovala jsem hlavu pod stůl a hledala v brašně nějaký kapesníky, abych to utřela. Mezitim jsem se taky snažila nezrudnout.
Sice pořád trochu lepkavá, ale jinak už konečně usušená deska stolu na mě soucitně mrkala.
Nenápadnými pohledy jsem častovala Lily s Remusem, bych věděla, jestli se Lily pokusí o něco víc (rozbití tlamy byla ta lepší možnost, už takhle mi pila krev Cromptonová), nebo bude jen jemně konverzovat (arogantní pohled. Myslim tim, VELMi arogantní pohled) .
Život je tuze nespravedlivej, to vám teda povim.
Možná bych mohla namluvit na svý hrozně svůdný tělo nějakýho týpka, třebas by Rem žárlil.
Blbost. Hloupej nápad. Hlavně, aby si mě nevšimli. Veškerá snaha mi byla na nic, protože na mě Rem z ničeho nic mrknul. Jako ten stůl. Hodila jsem po ně křečovitej úměv, on po mě milej. Lilek dělal, že si ničeho nevšiml. Jasně, to jí tak uvěřim, sotva okolo nich projdu, vrhne se na Rema. Určitě. Vřelo to ve mě. Dost.
Rychle jsem dopila máslovej ležák a snažila se, abych nic víc nepolila. Protentokráte úspěšně. Musim se pochválit.
Popadnutí brašny, normální pochod okolo toho jejich stolu a maličký pohrdavý pohled na Lily. Neřikala jsem předtim HODNĚ arogantní? Změna plánu.

,,Bells," stopnul mě Rem. Ooo, jak já miluju, když mi řiká Bells. ,,Nechceš si sednout k nám?"

Cože?! To si dělá srandu, že jo?
Lily po něm vrhla divnej, vykulenej pohled a zakuckala se svym pitim. Byla bych na tom v její situaci obdobně.

Sežra jí, sežrat. Celou osmažit a sežrat. Zpropadenej Lilek. Tak zatraceně ráda bych si k němu sedla!

,,Ne, díky, musim si ještě něco oběhat," zakřenila jsem se a co nejvíc ladně vyběhla ven. Fakt, že jsem se přerazila o něčí bágl a posléze o sklo na dveřích se nepočítá.




 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Kris Kris | 2. února 2009 v 19:46 | Reagovat

Hezké.

2 KiVi KiVi | Web | 28. února 2009 v 0:46 | Reagovat

:D:D Závěr dobrej, ale ten začátek...zkus víc zapojit děj a nemel takový kraviny :D

3 Lizz Lizz | Web | 16. dubna 2009 v 13:00 | Reagovat

aa cože měla udělat, že se s ní Lil nebaví?:D  (to je to dlouhý blondatý vedení..xD)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

- kde ještě strašim: moje layouty +++ moje glosování +++ můj deníček (spolu s Pol a Ivi)

Vždycky se něco posere. Ať už kalhoty, nebo život.

- Já jsem Zubatá. taky se občas vyskytuju jako Huhu nebo glosuji pod přezdívkou Chobot. I když to glosování jsem na dlouho vynechala.
Snažim se psát povídky, někdy mě to baví, někdy chci všechno zrušit a přestat s blogovánim.
taky si myslim, že nepíšu světoborně. Ale kdo by přiznal, že se mu jeho tvorba líbí, že ano.
Díky povídkaření jsem poznala "spousty" skvělých lidí, odkazy na ně mám v rubrice oni :).
Mám ráda granko, hardcore a malčik s čírem na hlavě.
Zoufale toužim po tom, naučit se rusky :D.
A taky chci bydlet v Rusku.
A je mi jedno, jaká je tam situace a co všechno ruskej národ udělal za špatnosti.
Miluju Bulgakova a Tolstoje.
Obdivuju Natálii Kocábovou.
Líbí se mi Mika Waltari.
Nerada nosim zimní bundu a chci zhubnout, protože v květnu jedeme se školou do Itálie :D.
Momentálně shánim plavky na mojí dementní postavu a nemám ráda 100% džusy.
Nenávidim Coelha.
A občas sebe.
-ende-