jsem malý hyperpunk snail: žvásty +++ povídky +++ milovaní

Prolog

25. října 2008 v 20:43 | Zubatá |  Na věku nezáleží

Pro Polgaru, která je úžasná sama o sobě x).
Měla to být hetero jednorázovka, ale nepovedlo se. Podlehla jsem a je z toho kapitolovka. cekejte vsak maximálně osm kapitol xD.
Doufám, že jsem ho nezprznila. Nevím, nevím :-/


PROLOG

Brumbál tiše seděl v čele stolu a pozoroval, jak se členové Řádu dohadují. Jedni byli pro, druzí proti, ostatně - jako vždy. Každou schůzi se našel někdo, kdo nesouhlasil a protestoval. To bylo samozřejmé. Pohled mu padl na Carol Brownovou. Přidala se k Řádu už v jeho začátcích a stejně jako většina ze zde přítomných, i ona studovala v Bradavické škole čar a kouzel.

Moc dobře si pamatoval její studium. Její výsledky byly výborné, jen z bylinkářství "propadala".
Usmál se, jelikož přicházející vzpomínka v něm navodila léta, kdy byl zase o kousek mladší.

Profesorka Prýtová si k němu přišla stěžovat na jistou dívku, která nezvládá přesadit ani hloupou mandragoru. Prý si nebere sluchátka, je na ni drzá a o kytkách prohlásila, že to jsou jen "otravné, zelené splodiny pána Boha, o které se nehodlám starat, neboť ve mě vyvolávají pocit děsu".

'Asi má tu fobii dodnes' říkal si Brumbál, když viděl, jak od sebe odstrčila vázu s květinami.

"Navrhuji, abychom se přenesli k Harrymu domů a pak se spolu s ním přemístil sem, do sídla Fénixova řádu" navrhl jeden z mnoha přítomných kouzelníků.

"To je učiněné bláznovství, Melandri. Víš přeci moc dobře, že Voldemort má své zvědy na ministerstvu a že Harryho dům je stále v protipřemisťovací bariéře" promluvila rázně Carol.

V hnědých očích se jí blýskalo. Ruce si založila na prsou, která se jí přitom mírně zhoupla. Měla na sobě letní šaty, které krásně obkreslovaly linii jejího těla. Křivky měla pěkné, to musel Brumbál uznat, ale přitahovalo ho něco jiného. Nedokázal popsat, co by to mohlo být, ale kdykoli jí neviděl, sháněl o ní informace, kde se dalo. Dalo by se možná říct, že jí byl posedlý, ale někdo tak moudrý, jako ředitel Bradavické školy by se přeci nestal psychopatem ze dne na den.

Po další ostré hádce a Mundungusově návrhu byla schůze u konce. Nedokázal si připustit, že by teď měl strávit další předlouhý čas bez pohledu na ni. Musel něco udělat.

***

"Carol?" zavolal na ni.

Otočila se, ještě nikdy se jí nestalo, že by si jí Brumbál zavolal. Pokud nepočítala své prohřešky z Bradavic.

"Potřebuji s vámi mluvit" promluvil laskavě "přijměte mé pozvání na večeři v restauraci Kolčanka"

"Jistě, Brumbále. Kdy mám přijít?"

"Okolo sedmé večerní, prosím" pokynul jí hlavou, usmál se, potěšen svou volbou "Nashledanou večer" zasalutoval a přemístil se na Bradavické pozemky, odkud kráčel do ředitelny.

***

Převlékl se do jednoho z lepších hábitů a přemístil se k oné restauraci, kde se měl setkat s dámou, která dokázala, že jeho city, jenž považoval za mrtvé, se znovu probudily. Cítil se jako znovuzrozený.

Sedl si k jednomu ze stolků a vyčkával. Když se konečně otevřely dveře a vnich stála ona, v modravých společenských šatech, až překvapivě hbitě vyskočil, aby jí nabídl své rámě.

Carol s lehkým úsměvem přijala a nechala si i předsunout židli.

Když byli oba usazeni, mávl Brumbál na číšníka. Objednali si červené víno, ale Carol, ač to bylo pozvání na večeři, odmítla jídlo. Když se věc měla takto, bylo by neslušné, kdyby si její společník objednal něco na zasycení. Brumbál si tedy řekl, že jednou to bez večeře vydrží.

Pozoroval ji, zatímco ona vyprávěla všemožné trampoty, jenž se jí přihodily.

"Slečno, kde vy vlastně bydlíte?" otázal se. Carol mluvila dlouho, ale neřekla ani slovo, které by jen naznačovala zda má děti, či manžela.

"Kousek od Děravého kotle. Proč se ptáte, Brumbále? Děje se snad něco?"

"Ne, ne. Vše je v nejlepším pořádku. Jen mě to tak... napadlo" a se zamyšleným výrazem se na ni znovu laskavě usmál.

Carol se nenechala dál pobízet a pokračovala ve vyprávění.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Polgara Polgara | Web | 25. října 2008 v 21:10 | Reagovat

Ha, ty žiješ. Jsem ráda, že si se ozvala, i když přidáváš jenom staré povídky. Koukej se zmátořit a něco napsat, ty lenochode 8O)

2 M.o.n.i.k.a M.o.n.i.k.a | Web | 5. listopadu 2008 v 7:19 | Reagovat

Vypadá to dobře, ale Brumbál byl gay:-D

3 Envy Envy | Web | 7. listopadu 2008 v 22:52 | Reagovat

hmm?? XD XD tak Brumla hmm XD nuž nfm esi to bylo záměrně ale je to ftipné XD XD tak šup sem s další XD

4 Zubatá Zubatá | Web | 10. listopadu 2008 v 11:41 | Reagovat

:D Odkdy se hledí na fakta? :D

No jo, Brumbál :D, mělo to být romantické a sladké a příjemné a akorát tak pro Pol :D:D

5 Jenn Jenn | Web | 23. února 2009 v 20:51 | Reagovat

Nooo... já osobně nenávidim povídky, kdy se Brumla do někoho zamiluje, ale tak...což:D Pustím se do toho s vervou:D

6 Lizz Lizz | Web | 16. dubna 2009 v 12:26 | Reagovat

Hmm.. vypadá o zajímavě.. jenm se mi ta představa moc k Brumbáovi nehodí.. ale uvidmě co s tím vyvedeš..xD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

- kde ještě strašim: moje layouty +++ moje glosování +++ můj deníček (spolu s Pol a Ivi)

Vždycky se něco posere. Ať už kalhoty, nebo život.

- Já jsem Zubatá. taky se občas vyskytuju jako Huhu nebo glosuji pod přezdívkou Chobot. I když to glosování jsem na dlouho vynechala.
Snažim se psát povídky, někdy mě to baví, někdy chci všechno zrušit a přestat s blogovánim.
taky si myslim, že nepíšu světoborně. Ale kdo by přiznal, že se mu jeho tvorba líbí, že ano.
Díky povídkaření jsem poznala "spousty" skvělých lidí, odkazy na ně mám v rubrice oni :).
Mám ráda granko, hardcore a malčik s čírem na hlavě.
Zoufale toužim po tom, naučit se rusky :D.
A taky chci bydlet v Rusku.
A je mi jedno, jaká je tam situace a co všechno ruskej národ udělal za špatnosti.
Miluju Bulgakova a Tolstoje.
Obdivuju Natálii Kocábovou.
Líbí se mi Mika Waltari.
Nerada nosim zimní bundu a chci zhubnout, protože v květnu jedeme se školou do Itálie :D.
Momentálně shánim plavky na mojí dementní postavu a nemám ráda 100% džusy.
Nenávidim Coelha.
A občas sebe.
-ende-