jsem malý hyperpunk snail: žvásty +++ povídky +++ milovaní

1.kapitola,

25. října 2008 v 21:12 | Zubatá a KiVi
Hahahaha :D:D, dobrý, nevnímejte mě :D:D

1.kapitola - Boj o zrno


,,Zube, ty jseš ještě větší magor, než jsem si myslela.'' podivila se blondýna.

,,Budu to brát jako kompliment.'' šklebila se dívka s modrýma očima.

Za sebou měly úspěšně cestu Prahou, kde se třikrát ztratily. Cestou narazily na čajovnu a tomu nešlo odolat. Když se napily čaje, svorně ho vyprskly a prohlásily, že něco tak hnusnýho dlouho neměly a radši si objednaly dýmku.

,,Hele, ale mám tečku na závěr našeho skvělýho srazu.'' usmála se Zubatka.

,,Co to bude? Oltářík Lestrange?''

,,Hele na Roddyho mi nešahej,'' dloubla do blondýny Zubatka ,,ne, mám tady jointááá!''

,,Mhm, jointa už jsem měla a udělalo to se mnou tolik asi jako sušený seno.''

,,Ale tohle má bejt extra silný. Ten týpek co mi ho prodal říkal, že potom budem mít možná i halucinace.'' říkala vzrušeně a modré oči jí zářily jak halogeny.

,,Tak to jsem zvědavá.'' protáhla obličej druhá a společně zapadly do špinavý uličky.

,,Začnu jo?.'' spíš než zeptala oznámila Zubatka a než by stihla blondýna odpovědět už táhla jak čerstvě vyčištěnej komín.

,,Narkomanko.'' utrousila.

-o 20 minut později-

,,Hihi ono to fakt zabírá.'' hihňala se blondýna a zapříčinila té druhé výbuch smíchu.

,,Co je na tom směšnýho?'' nakrčila obočí.

,,Já nevim.'' zvážněla Zubatka a koukly si vzájemě do očí. Tři vteřiny bylo ticho než relativně tichou ulici prořízl hurónský smích dvou zhulených holek.

,,Pojď sem Zubíku.'' přitáhla si jí blondýna a společně se vydaly vštříc budoucnosti.

Šly dál, ani nevěděly kam, ale najednou necejtily pod nohama pevnou zem. Podívaly se nahoru a viděly zmenšující se otvor otevřenýho kanálu.

,,ÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁ...'' spustily najednou.

,,Sakra! My padáme!''

,,Toho bych si vážně nevšimla!''

Najednou se prudce oteplilo.

,,To ne. Ještě chvíly a bude ze mě pečenej kivi!'' zaskuhrala blondýna a jako zázrakem se teplota vrátila do normálu.

,,Ten pád bude bolet.'' podotkla Zubatka.

,,Taky si myslim.''

,,Zubatko? Bylo mi ctí.''

Modrooká letící šmouha se jen pokřižovala a vykřikla poslední slova před dopadem: ,,Kde je můj špek?!"

***

S šílenym zaječením se na tvrdé kachličky divčí umývárny snesly dvě mrtvolně bledé příšery.

,,Uííííí" zaječela ňáká průsvitná holka ,,padaj lidi z nebééé!"

Obě dvě si jako na povel zakryly uši, ale nebylo jim to nic platné. Tohle průstvitný cosi umělo řvát jak hasičská siréna.

,,Sklapni!" zakřičela naprosto hystericky Kivi.

,,Kdo jsi, neznámá blonďatá?" huh, nějaká rychlá změna uvítacího ceremoniálu.

,,Hele, Kiv, koukni na to umyvadlo" chichotala se Zubatka. ,,To vypadá jak z Pottera... koukni...hihi... na to... hihi"

,,Co?" zeptala se s totálně tupym výrazem její společnice. Po chvíli jí to taky došlo a svíjela se smíchy snad ještě víc než Zub.

,,To je ujetý... umírám, fakt povedený."

,,Hihi, možná bysme s tim povídkařenim měly seknout"

,,Jo, leze nám to na mozek... chichi"

,,Uršulkó! Pojď ke mě, lásko!" vstala malátně Kivi a běžela za vyděšenou a zmatenou Uršulou, dokud jí smíchy nezradily nohy a ona nespadla zpátky na zem vedle Zubatky, která se jejím výstupem bavila ještě víc a hrozilo, že jí každou chvíli vypadne nějaká vnitřnost, páč takovej třas by nepřežilo ani Rambovo střevo.

,,Umřů" zasípala mezi smíchem modrooká Zubatá.

Odpovědí jí bylo pouze soustavný chechot.
Obě dvě se řehnily, až jim Uršula radši zdrhla do záchodové mísy a vystříkla na ně trochu oné tekutiny. To způsobily přímo atomový výbuch hihňání, které zase začlo nanovo, jakoby snad nikdy nemělo skončit.

,,Já mám dost.'' zahuhlala Zubatka mezi záchvatem smíchu. Měla pocit, že jestli se nepřestanou smát, tak jí rupne žilka v mozku.

,,Ale ta Uršula je kočka, co?'' vyprskla smíchy Kivi.

,,Ani ne, ale má taky brejle jako ty.'' hihňala se.

,,Něco proti? Já ten krám nesnášim, ale bez něj jsem slepá jak patrona.'' zamračila se navzdory svý náladě Kiv.

,,Mě náhodou brejle rajcujou! A teď pojď radši vymyslet, co budem dělat.''

,,No, tak předpokládám, že tohle jsou ty slavný halucinace. Doufám, že tady bude aspoň Lucík.'' zakňourala blondýna.

,,Jo, jo. Roddý, ty ať si tu taky, zlató!'' zahuhňala Zubatka a začala se smát svýmu vtipu.

,,Ty jsi ztracenej případ.'' povzdychla si Kivi a snažila se vstát, ale po neúspěšněm pokusu se začala smát spolu se Zubatkou.

,,Ti řeknu, že ta tráva je luxus.'' vydechl brejloun.

,,To jo. Tak se zvedej, jdem najít naše milášky.'' zahihňala se Zubatka a společně se vyškrábaly na nohy.

,,Kam půjdem?''

,,Do Zmijozelůůů!''

Kivi protočila oči ,,Jasný, vpadnem tam takhle oblečený a rovnou nás pošlou pod kytky. Já navrhuju do Komnaty nejvyšší potřeby.'' prohlásila důležitě a ladně se plazila u zdi, aby nespadla.

,,Tak jo. Myslíš, že když si budu přát Roddyho, tak mi ho přičaruje? Chci si s ním užít dřív,než ta tráva vyprchá.'' zachichotala se perverzačka s modrýma očima.

,,Nápodobně.''

-po 10 minutách-

,,Héle, támhle je nějakej studentík a není k zahození.'' zažvatalala Zubatka a sjížděla svůj novej objev od hlavy až k patě hodnotícím pohledem.

,,Zlató, promiň, že tě otravuju, ale nevíš, kde je Komnata nejvyšší potřeby?'' zachrochtala smíchy blondýna. Kluk se zatvářil nanejvýš nechápavě a řekl si pro sebe něco anglicky.

,,Nech to na mně!''odstrčila jí Zubatka a začala mu něco vykládat. Nejspíš to nemělo požadovanej efekt a kluk, zjevně uražen, odpochodoval.

,,Co si mu proboha řekla?'' kácela se smíchy Kivi.

,,Já ani nevim.'' pokrčila rameny.

Najednou smích utichl.

,,Kivi? Hej sádrokartone žiješ?'' odpovědí jí byl jen neidentifikovatelnej zvuk.

,,Teče ti slina.'' zahihňala se Zubatka a podívala se na místo kam směřoval Kivíkův pohled.

*na exkurzi v Kivině hlavě*

,To je debil. Co mu nakecala? Že je to největší obluda jakou kdy potkala?' hýkala jsem smíchy.

Najednou mojí pozornost zaujal NĚKDO! Panebože lidi držte mě! ÁÁÁÁCH! Teče mi slina.
,,KiVi? Hej, Sádrokartone, žiješ?'' doneslo se ke mně jako z velký dálky a já jsem chtěla odpovědět, že jo, ale vydala jsem jen nějakej zvuk.

,,Teče ti slina.'' zahihňal se někdo. Vtáhla jsem jí do sebe a dál koukala na toho Boha. Úžasná vysoká vypracovaná postava. Ty rty! A oči! A všechno! A nejvíc mě uchvátily vlasy. Ten dlouhej blonďatej závoj vlasů. On si tam jen stál a bavil se s nějakýma klukama z koleje. Vždycky když si odhodil vlasy, tak jsem zadržela dech a málem to se mnou seklo.

,,Zube, že to není ten, koho myslim.'' zachroptěla jsem s námahou.

,,Myslíš Luciuse? No asi jo. Docela povedená halucinace.''

,,Povedená? Nikoho krásnějšího jsem ještě neviděla. Budu tady stát ještě chvíli a asi se z něho udělám.'' řekla jsem s
nábožným pohledem na jeho zadek.

,,Panebože!'' vyjekl mi někdo vedle ucha.

*školní výlet v makovici Zuba*

Takovej peroxid... ohh! Co to za ním vykukuje?

Ty rozkošný červený vlasy! Tak dokonale oblečenej. No jo, uniforma, postřeh. Ale ten ksicht, Bóže! Ožužlávala jsem si rty a pusu měla dokořán jak vrata od chlíva. Ale na sliny jsem si dávala pozor.

,,Kiv..." zasténala jsem jak idiot ,,Jdem pryč, nebo to Roddy nepřežije."

Ach jo, alespoň že já zachovám vždycky chladnou hlavu. Hehe, Bůhví, jak dlouho tady budem. Jak dlouho budem v halucinaci, která je tak... nádherná. Nádherná, nádherná, nádhernáá-ááá, ty jsi láska má jedináá, šalalala...
Teda - času na očumování a následné znásilnění budem mít dost. Popadla jsem slintavou vedle mě a táhla jí někam pryč od nich. Přišla jsem si jak Přemysl Oráč. A Kivi mi dělala pluh. Kdo nám dá svá semena? Hihihi!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

- kde ještě strašim: moje layouty +++ moje glosování +++ můj deníček (spolu s Pol a Ivi)

Vždycky se něco posere. Ať už kalhoty, nebo život.

- Já jsem Zubatá. taky se občas vyskytuju jako Huhu nebo glosuji pod přezdívkou Chobot. I když to glosování jsem na dlouho vynechala.
Snažim se psát povídky, někdy mě to baví, někdy chci všechno zrušit a přestat s blogovánim.
taky si myslim, že nepíšu světoborně. Ale kdo by přiznal, že se mu jeho tvorba líbí, že ano.
Díky povídkaření jsem poznala "spousty" skvělých lidí, odkazy na ně mám v rubrice oni :).
Mám ráda granko, hardcore a malčik s čírem na hlavě.
Zoufale toužim po tom, naučit se rusky :D.
A taky chci bydlet v Rusku.
A je mi jedno, jaká je tam situace a co všechno ruskej národ udělal za špatnosti.
Miluju Bulgakova a Tolstoje.
Obdivuju Natálii Kocábovou.
Líbí se mi Mika Waltari.
Nerada nosim zimní bundu a chci zhubnout, protože v květnu jedeme se školou do Itálie :D.
Momentálně shánim plavky na mojí dementní postavu a nemám ráda 100% džusy.
Nenávidim Coelha.
A občas sebe.
-ende-